Menu
Obec Oldřichov v Hájích
Oldřichov v Hájích

Clam-Gallasovská obora v tisku

Clam-Gallasovská obora v tisku

Oldřichov v médiích

Frýdlantsko, Jablonecko - Liberečtí památkáři s Lesy ČR usilovně pracují na tom, aby se z Clam-Gallasovské obory stala národní památka.

Prodírají se houštím i nepřístupným lesním terénem, aby zmapovali, zaznamenali a popsali každý metr, každý sloupek, který je součástí unikátní historické památky Clam-Gallasovské lesní obory. Vlastník pozemku Lesy České republiky společně s libereckým Národním památkovým ústavem (NPÚ) se do obtížného úkolu pustily s jediným cílem nechat prohlásit oboru za národní památku, čímž by měly možnost, jak oboru chránit před vandaly či zloději.
POČÍTÁNÍ SLOUPKŮ
„Musíme podrobně zaznamenat, popsat, vyfotografovat každý sloupek," popisuje mravenčí práci členka týmu Renáta Tišerová z NPÚ s tím, že občas se pracovní skupina musí prodírat skutečně náročným terénem.
„Začali jsme letos na jaře. Nejprve chceme zmapovat malou oboru, jejíž obvod má asi jedenáct kilometrů. Výsledky pak pošleme na ministerstvo kultury a budeme čekat," vysvětluje Tišerová postup. „Jde to pomalu, ale počítáme s tím, že projekt stihneme odevzdat do léta," poznamenala Tišerová. Malá obora je podle ní jakýmsi testem na velkou, která měří přes čtyřicet kilometrů.
BOJ S VANDALY
„Už delší dobu máme v úmyslu oboru v některých jejich částech zrenovovat a ukázat ji veřejnosti. Využili jsme proto loňské clam-gallasovského výročí a na čtyřech místech ji opravili. Spolupracovali jsme na tom s Národním památkovým ústavem, a jak už to bývá, zrodila se při této příležitosti myšlenka prohlásit oboru za národní památku," vrací se k počátkům projektu ředitel libereckých lesů Ludvík Řičař, podle kterého by prohlášení za národní památku přineslo oboře hned několik výhod.
„Pokud nebude obora prohlášena za památku a dojde k jejímu poškození, budeme si moci jen povzdechnout, že je to škoda," vysvětluje Řičař. Podle památkářů totiž hrozí nejen to, že obora postupně padne za oběť vandalům, ale jak už se ukázalo, kamenné sloupky může někdo odvézt a využít pro vlastní účely, například jako součást soukromého plotu.
UNIKÁT V JIZERKÁCH
Smyslem prohlášení obory za národní památku však není pouze ji chránit, ale, jak se shodují památkáři i ředitel lesů, také poukázat na její velkou historickou i kulturní hodnotu. „Jedná se o významné krajinotvorné dílo," vysvětluje Tišerová a Řičař ji doplňuje: „A je neuvěřitelné, v jak těžkém terénu tenkrát dokázali něco tak unikátního postavit," uzavřel ředitel lesů.
Z historie Clam-Gallasovské obory Clam-Gallasovská obora byla vybudována v polovině devatenáctého století za správy hraběte Eduarda Clam-Gallase. V té době se rozkládala na území o rozloze 5560 hektarů a tvořilo ji zhruba 11 tisíc kamenných sloupků, přes padesát bran a přes padesát vrátek. Její součástí byly také tak zvané jelení skoky, které umožňovaly zvěři pohyb uvnitř obory, aniž by se dostala za její plot. Malá obora se rozkládá u Dětřichova u Frýdlantu, velká se táhne přes Oldřichov v Hájích, k Bedřichovu a k Ferdinandovu. Součástí obory byl také lovecký zámeček na Nové Louce, dnes zvaný Šámalka.
Autor: Gabriela Volná Garbová

Ilustrační foto: Jiřina Vávrová
Datum vložení: 19. 5. 2016 0:00
Datum poslední aktualizace: 2. 8. 2022 17:35
Autor:

Obec

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 1 2 3
2
4
5 6 7 8 9 10 11
1
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Kliknutím na obrázek se spustí virtuální prohlídka